(pustinný, senegalský, berberský)
Třída: savci
Řád: šelmy
Čeleď: kočkovití
Zeměpisné rozšíření: subsaharská Afrika a Gírský les v Indii
Potrava: střední až větší obratlovci
Rozměry: délka těla 1,4-2,5 m, délka ocasu 90-105 cm, výška v kohoutku 1-1,3 m, hmotnost 120-250 kg
Rozmnožování: Samice je březí 100-119 dní a rodí až 6 mláďat, která jsou zpočátku skvrnitá.
Věk: 15-30 let
Zajímavosti: Lev je jedinou kočkovitou šelmou s výraznou pohlavní dvojtvárností (samec má hřívu). Jako jediný také žije s rodinných skupinách, kterou vede jeden nebo dva nejsilnější samci. Lovu se účastní především samice, které si kořist nadhánějí. Asijští lvi byli téměř vyhubeni kromě několika desítek lvů indických, kteří žijí v rezervaci Gírský les na západě Indie.
Ve starých přírodopisech se obvykle dočítáme o rytířském chování lva při lovu. Než prý se vydá za kořistí, hlasitě zařve, aby na sebe všechna zvířata upozornil. Ve skutečnosti se však chová jako ostatní šelmy. Buď docela tiše číhá sám u napajedla, nebo loví v tlupě. To pak několik lvů stádo neslyšně oběhne, přikrčí se do zálohy a zbytek tlupy svým řevem natlačí stádo na číhající zvířata. V tom tedy není nic rytířského.
- Ostatně lví řev má jiný význam. Je totiž zvláštním signálem, kterým lev dává na srozuměnou ostatním lvům, že toto loviště patří jen jemu a že si je bude hájit proti jiným zájemcům. U zvířat známe mnoho podobných signálů. Stejný význam má i jelení troubení, ptačí zpěv a podobné projevy.
- Jakmile se lev přiblíží ke kořisti, dlouhým skokem jí skočí na šiji a zasekne se do ní ostrými drápy, aby se nesmekl. Stiskem zubů
- a pootočením hlavy zláme kořisti vaz. Tak vypadá lví útok v příznivém případě. Někdy se však postaví kořist lvu na odpor. A často se stává, že lev i prohraje. Jen tři zvířata se lva nemusí bát : slon, pabuvol a nosorožec. Jim se lev zdaleka vyhne, protože ví, že souboj s nimi by byl nad jeho síly. Jen mláďata těchto obrů mu někdy padnou za oběť, když se zatoulají daleko od svých matek.
- Lev loví hlavně zebry a antilopy.